Skupina vznikla v březnu 2000 v Doksech u Kladna (proto název Paradoksy a ne Paradoxy) z původního hudebního sdružení Petrus, kdy kytaristé Sláva Rus a Petr „Emmett“ Sobolík rozšířili své řady o baskytaristu „Kuďocha“, zpěvačku Věrku Bečvářovou a tehdy 14-ti letého klávesáka Libora Franka. První veřejné vystoupení se konalo v „Přírodním divadle“ v Doksech dne 16. září 2000. To už se počaly prohlubovat problémy kolem repertoáru ale i vůbec hudebnímu směru, jímž se kapela hodlala vydat. A tak koncem roku 2000 se Petr Sobolík a Kuďoch vydali na dráhu country a bluegrassu, zatím co zbytek kapely, doplněn o kytaristu Aleše „AIF“ Chudobu, nastoupil na nejistou cestu popu, rocku a vlastně komerce vůbec. Postupem času se z malých sálečků, hospůdek a klubů stávaly sály, hospody, kulturní domy, zahradní restaurace ( jako např. několikaleté vystupování v zahradní restauraci „ U České lípy“ ), plesy maturitní, společenské ale i stranické, svatby, tancovačky a podobné akce. Jak kapela ztrácela počáteční ostych, ztratila bohužel i některé své členy. Naštěstí náhrady byly vždy adekvátní. A tak Standa Jedlička, který vystřídal Aleše Chudobu a skvěle ho nahradil uprostřed rozjeté sezony, ale i Jana Nováková ml., která stejným způsobem nahradila výbornou Věrku Bečvářovou, posunuly kapelu vždycky dál a výš. V součastné době má kapela tři svá CD-čka a její sestava je tato :

zpěv: Jana Nováková ml.

Já začala nejdřív pěkně řvát. A to už když jsem se narodila. Zacpali mi pusu dudlíkem. Ale to nepomohlo. Pak přišla na řadu koupelna. Krásná akustika, jenže sousedé neměli pochopení pro mé umění. Další pokus byly housle. Byla jsem nadaná ale neposedná. Naštěstí pro sousedy. A tak jsem se přesunula do školního sboru. Tam to už začalo být lepší. Zpívali jsme důchodcům. Dnes už vím proč! Kolem 14-ti let se mi začalo líbit tatínkovo hraní na kytaru. Začala jsem se jako samouk učit.
V té době má maminka začala zpívat v kapele a za pár let na to jsem si s ní, občas jednu, dvě písničky, zazpívala na veřejnosti. A tak jsem se začala otrkávat, až jsem se jednou dostala k panu Rychtaříkovi a spolu jsme založili duo Rychtaříci. Hodně mě naučil. Spolupráce trvala 5let. Po dvouleté pauze mě oslovil Slávek Rus a tak to s klukama koulím už od konce roku 2006. Ahoj, uvidíš a uslyšíš mě, když na nás přijdeš zapařit.

Oblíbené jídlo: všechno možné,jsem labužník nevybíravý
Oblíbené pití: pivko a fernet
Oblíbené kapely: Beegees, Barbra Straisand, Eagles, Paradoksy
Nástrojové vybavení: zpěvná ústa - jo vybavená celkem jsem, alespoň nemám tolik krámů, co kluci.

kytara: Sláva Rus

Služebně i věkem nejstarší člen kapely. V různých kapelách se pohybuji už od vojny ( tedy od roku 1979) . Jen namátkou několik názvů: „Orchestr Radiovka“, Standard 2“, „Krlesch“, „Apeiron“, „Petrus“ apod.
Mojí snahu o psaní hudby a textů značně zchladila soudružka sedící v schvalovací komisi Okresního kulturního střediska, což fanoušky uchránilo před poslechem „roztodivných zvuků a výplodů choré mysli“ ( citace zmíněné soudružky – bylo jí tehdy 22 let a dodnes si myslím, že musela nosit i spodní prádlo v rudé barvě, se srpy, kladivy a hvězdami, protože na naši žádost o povolení na hraní Myšíkova „ Stříhali do hola malého chlapečka“ nám doporučila abychom takové nekulturní bláboly táhli hrát do Prahy a nezamořovali tím rudé a kulturní Kladno ). Od té doby se věnuji, s větším či menším úspěchem, hraní a zpívání hudby převzaté.

Oblíbené jídlo: různé druhy masa ( které bych z dietních důvodů neměl ), škubánky apod.
Oblíbené pití: Whisky různých značek a stáří, čaj.
Oblíbené kapely: Deep Purple, Accept, Helloween, Kabát, Nightwish, Olympic a mnoho dalších.
Nástrojové vybavení: kytara Fender Stratocaster American Standard, Fender Stratocaster Ash Lite, kytarový efekt Line 6 POD, Harmonika „Lee Oskar“

kytara: Standa Jedlička

Narodil jsem se 20. června 1980 své mámě a svému tátovi, teda alespoň doufám. V poměrně muzikální rodině jsem se již od malička pokoušel zdolat různé hudební nástroje. A tak v devíti letech jsem začal chodit do Lidové školy umění na akordeon ( tahací harmoniku ) a zanedlouho jsem absolvoval i své první veřejné vystoupení, na které opravdu nikdy nezapomenu ! Rádoby hudební kariéru jsem přerušil ve dvanácti letech, kdy jsem si upravil ukazováček levé ruky sekerou, taky prima zážitek ! V šestnácti letech, když byl prst už celkem v pořádku, jsem začal brnkat na kytaru a společně s dalšími nadšenci jsme chodili hrát do hospůdek a různých jiných restauračních zařízení. Po vojně jsme s jedním z nadšenců, Tondou Ramešem, založili kapelu Gaston, v dnešní podobě Bonader Gaston, se kterou hrajeme jen vlastní věci bigbeatového ražení a dokonce náš videoklip byl k shlédnutí v TV Óčko. V létě roku 2002 jsem přišel do skupiny Paradoksy, ve které straším dodnes a pokud mi zvýší honorář ,( zamítá se – poznámka kapelníka ) tak budu strašit i nadále !
Co k mé osobě ještě napsat ? Svým tělesným vzrůstem jsem tak velký, že když si stoupnu na kámen, koukám malé kachně do zadku. Jsem svobodný, skoro bezdětný heterosexuál se špatným smyslem pro vtip a spravedlnost. Pokud o mně chcete ještě něco vědět, přijďte si nás poslechnout a klidně se mne zeptejte – stejně Vám to neřeknu ! Být Američan, tak bych Vám ještě napsal „ I Love You“ ale jelikož jsem poctivej Českej balík, tak napíšu jen „ Nazdar“ !

Oblíbené jídlo: svíčková, pizza
Oblíbené pití: všechno co teče
Oblíbené kapely: Kabát, Olympic, Pink Floyd, Deep Purple, Paradoksy, Bonader Gaston atd
Oblíbené ženský: všechny
Nástrojové vybavení: kytara Jasmine by Takamine, kytara Epiphone by Gibson „Les Paule“, kytara Revelation, kytarové kombo Line 6

Klávesy: Libor Franko

Nejmladší, nejvyšší a, podle mě, jeden z nejkrásnějších členů kapely. Mojí velikou předností je, že nevlastním zadek ale pouze prodloužené záda. Nemůže mě do něj tudíž nikdo nakopnout, ani zbytek kapely, třeba proto, že bych špatně hrál. Z toho je zřejmé, že hraju velmi dobře, jestli mi teda rozumíte? Svojí hvězdnou kariéru jsem začal v kapele Paradoksy roku 2000 jako teprve 14-ti letý. V současné době stále hraji s kapelou Paradoksy a snad i nadále budu…Ještě se krátce zmíním o svých koníčcích. Jelikož se všechny mé koníčky (např. hudba, počítače, atd…) postupem času změnily v částečnou obživu, tak už žádné koníčky nemám – vlastně pořád makám.

Oblíbené jídlo: všechno kromě koprovky, další z mých delikatesů je popelnice
Oblíbené pití: voda se šťávou, piwo a rumm
Oblíbené kapely: podobně jako jídlo, vše co se dá poslouchat,tj. nerve to uši a když už to rve uši, tak to alespoň musí být vtipné
Nástrojové vybavení: klávesy YAMAHA TYROS